Gastronomický průvodce menzou II.

Máme tady další díl ze seriálu "Ano babi, jídla tady máme dost." Jak už bylo napsáno, oběd si vybíráme by očko ze tří variant. Tak si blíže představíme, co že to vlastně obědváme.

POLÉVKA: Polévka se každý den jmenuje jinak, ale ve výsledku dostanete do misky vždy to stejné. Základem je mrkvová, jak jinak na tomto ostrově. Většinou se jedná o mrkvový krém s přídavkem. Pokud je v jídelníčku napsaná například brokolicová, plave v polévce jedna brokolička. Pokud je zrovna zeleninová, plavou v ní lístky špenátu. Málokdy se stane, že by chutnala výrazněji jinak. Občas se také vyskytne těstovina - ať už ta, která je určena do polévky nebo i ta, která není. Krém většinou není moc hustý a krémový. Pokud ovšem nejsou zrovna prázdniny pro studenty a menza nevaří jen pro zaměstnance. Byly jsme dosti překvapené, jak hustou polévku jsme dostaly. Po návratu studentů se i polévka vrátila do svého standardu.

Varianta MASO: Tato možnost se z menšího pozorování stává záchranou. Občas je přeci jedno, jak to vypadá, hlavně že je to maso! Občas také tohoto rozhodnutí litujeme. Hlavně, když se nám na talíři objeví "hamburger" plovoucí v rádoby rajčatové omáčce. Mezi další oblíbené jídla patří kuřecí plátek na grilu, který občas postrádá chuť. To si dáváme vždy! Jednou se dokonce stalo, že nebyl naprosto vysušený. Za další skvělou variantu našeho oběda považujeme kuřecí/vepřové stroganov. Trochu masa a žampiony ve smetanové omáčce. Občas je nám také nabídnuto pečené kuře. Můžete si vybrat i na jakou čtvrtku celého kuřete máte chuť. Občas je jen na přírodno, občas na kari, jindy pečené s rajčaty. Nebezpečnou variantou se taky staly boloňské špagety. Ne proto, že by nebyly dobré, ale protože si vždy kousek oběda odnášíme na tričku. Co kdyby přišel hladomor! Jednou jsme dokonce ochutnaly i dušené hovězí samozřejmě s mrkví. To bylo moc dobré. Za největší chybu považuji chilli con carne. Vzhledem k tomu, že jsem nevěděla, co si to dávám, bylo moje překvapení o to větší. Nemám ráda fazole, masa tam bylo poskromnu a klobáska se nedala jíst. Dost mě pobavilo, že všichni spolusedící u stolu vraceli talíře plné jídla. Dalšími možnostmi jsou například plátek vepřového masa nejčastěji s paprikou, něco jako česká sekaná plovoucí ve stejné paprikové omáčce, masové koule alá IKEA s pro změnu rajčatovou omáčkou nebo třeba lasagne chutnající extrémně po mrkvi.

Varianta RYBA: Nejnebezpečnější varianta. Často je na výběr pouze salát. Například hranolky + tuňák z plechovky + vejce + zelenina (zelené fazolky, mrkev, hrášek, olivy). Místo hranolek můžou být těstoviny nebo brambory na kostičky. Koláč z bramborové kaše s treskou se řadí do kategorie "neškodné". Dalším častým jídlem v nabídce jsou smažené taštičky plněné tuňákem, treskou nebo krevetami. A pak také klasické rybí prsty. Posledním zážitkem byl plátek tuňáka, který chudák musel ležet v oceánu pěkně dlouho. Jinak si nedokážu vysvětlit to šílené množství soli, které nám přistálo na talíři. Paní kuchařka to také moc nevylepšila, když jej asi zapomněla v troubě. Ale byl ozdobený petrželkou! Pak tu máme na výběr smažené "hrudky" z tresky anebo celou pečenou rybu neznámého původu.

Varianta VEGE: Nejoblíbenější vegetariánskou volbou je pizza. Jak jinak než se zeleninou a sýrem. Pak se zde objevují různé koláče naplněné hromadou zeleniny se zapečeným sýrem nahoře. Paní kuchařky moc nápadité nejsou. Přeci jen je to menza. Za nejhladovější variantu považuji vaječnou omeletu. Ta by byla dobrá tak na snídani.

PŘÍLOHY: Hned po mrkvi je na tomto kousku světa hlavním zdrojem obživy rýže. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit její přítomnost úplně všude. Rýže se tady podává úplně ke všemu, co si dokážete představit. Nejpřekvapivější bylo, když jsme dostaly rýži k pizze. Další možností jsou těstoviny všech různých tvarů a barev. Brambory jsou tu vzácností. Možná i proto, že málokdy jsou dobré. Zato vždy, když se objeví ve výběru zelenina, si ji dáme. Nejčastěji je to mrkev, zelené fazolky na másle s bramborem na kostičky, brokolice či květák. Vždy je v nabídce nejlepší část - čerstvý listový salát. Ten si dáváme vždy a mohli by ho klidně dávat i v českých menzách.

Co se týče dezertů, za zmínku stojí želé. Ochutnaly jsme všechny nabízené příchutě a už nikdy více. Po chemikáliích v laboratoři je to druhá nejnebezpečnější věc na ostrově. Místní jej ale milují, už podle toho, kolik lidí si jej dává na své tácky a také podle množství želé v obchodech.